12. dubna 2018

Chrániče na boty? No, proč ne...

Před více než rokem jsem na blogu psala o několika vychytávkách nejen pro děti. Jednou ze zmíněných věcí byly speciální chrániče, které mají zabránit prodření bot při jízdě na odrážedle. Neměla jsem vyzkoušeno, jak a zda to funguje, ale slíbila jsem o tom dodatečně poreferovat. A svůj slib plním právě teď.

Proč to tak dlouho trvalo? Inu, nejdřív jsme neměli odrážedlo a pak zase řidiče. Juniora z počátku jízda na tomto třístopém vozidle nebavila. Možná za to trochu mohl i zvolený typ, nevím, každopádně si spolu nekápli do noty. Všechno se změnilo až na podzim, kdy jsme od sousedky dostali postarší plastovou motorku. Ta Juniora z neznámého důvodu nadchla. Začal jezdit, ale zatím nebylo potřeba nasazovat chrániče. To až na jaře. S novou zelenou mašinou jezdí jako drak, ale bohužel taky začal škrtat špičkami bot o asfalt. Vylovila jsem tedy ze skříně chrániče bot a mohlo začít testování v praxi.

Chrániče před první jízdou
„Naše“ chrániče značky Big Shoe Care jsou červené, zapínají se vzadu na suchý zip a zespodu mají spáru, díky které se trochu roztáhnou. Měly by se dát nasadit na boty o velikosti 21 až 28. Junior má aktuálně sedmadvacítku, takže suchý zip jde dotáhnout jen taktak.
Při prvním nasazování na jeho KidOfitky jsem si všimla, že botu nenacpu až úplně dopředu. Tím pádem jsou boty s návlekem o cca 1 cm delší a dítěti to může při chůzi vadit. Navíc jsou chrániče vyrobené z poměrně tvrdého a nepoddajného plastu, což by mohlo odradit hlavně zapřisáhlé barefootisty. Na druhou stranu, dítě v obuvi s návleky většinou moc nechodí a při odrážení by neohebná špice neměla zas tolik vadit.
Pokud potřebujeme překonat nějaký kritický úsek (kratší prudké stoupání, schody), tak Junior naštěstí bez problému zvládá jít i s chrániči na botách, na delší pochod je raději odepínám (většinou v momentě, kdy ho odrážedlo přestane bavit a rozhodne se zbytek dojít po svých).

Délka boty se chráničem o něco zvětší
Při jízdě samotné pak chrániče zafungovaly přesně tak, jak měly. Juniorovi nijak nevadily, vesele drandil do kopce i z kopce, a když občas škrtnul špicí o chodník, byla jsem naprosto klidná, nemusela jsem se stresovat a tudíž i dítko bylo spokojené. Po návratu domů jsem zjistila, jak moc dostal plast zabrat. Trochu jsem se lekla, že se za chvíli taky prodře skrz.

Chránič po první jízdě (cca 2,5 km na odrážedle)

I přes mou počáteční nedůvěru jsme nakonec začali chrániče používat pravidelně. Po vybalení  z krabice jsem si říkala, jak jsou strašně těžké, tuhé a určitě budou úplně na prd (což je v naprostém rozporu s nadšením, které se mě drželo během jejich nákupu) Po první jízdě se ale moje pochyby rozplynuly a několik dalších vyjížděk na odrážedle ukázalo, že chrániče něco vydrží a plast se jen tak neprošoupe.

V terénu (Teplice nad Bečvou)
Máte si je tedy koupit? To je těžká otázka. Některé děti jezdí na odrážedle tak, že boty vůbec neošoupou, a pak je nákup chráničů zbytečnost. Nebo prostě dítěti budete tak dlouho vštěpovat správný styl jízdy, dokud to nepochopí, a pak chrániče taky nebudou potřeba (možná vás to ale bude stát jeden pár bot a docela dost nervů). Pokud máte o obuv vašich ratolestí přece jen obavu, pak je tu ještě možnost koupit na odrážedlo nějaké levné „křusky“. Někomu to může vyhovovat víc.

Nemůžu říct, že bych nákupu chráničů litovala. Naopak! Jsem ráda, že je Junior má (a jeho boty jsou určitě taky rády). Je to dobrá věc, ale na druhou stranu žádná převratná super vymoženost. Nestojí moc peněz a na internetu je určitě seženete za ještě lepší cenu od maminek, které zbrkle nakoupily a teď se nepotřebných chráničů chtějí zbavit.

Výsledek svého testování bych tedy shrnula slovy z nadpisu: Chcete koupit chrániče na boty? Proč ne.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za komentáře!