Co má člověk furt dělat doma, kór když je takovej hic, řekli jsme si a vyrazili na rajz do Prahy a Berlína. Oni totiž navíc Pearl Jam (jo, ta americká hudební grupa) přes tahle města jeli v rámci své evropské šňůry.
Do Německa je to docela štreka. Z Prahy, kde jsme v úterý zkoukli Národní technické muzeum, jsme ale jeli společně s přáteli ze Slovenska károu, tak nás ten špás tolik nestál. Navíc, na německých dálnicích může člověk zařadit nejvyšší kvalt a pěkně to oroštovat. Za nějakých pět hodin jsme byli na místě.
 |
| Pearl Jam, O2 World, 4.7.2012 |
Ve čtvrtek jsme vyrazili do centra. Vyjeli jsme (i s Ferou) na Berliner Fernsehturm, čtvrtou nejvyšší volně stojící stavbu v Evropě, kam nás vyvezl výtah rychlostí 6 m/s. Docela švunk, ale naštěstí to není při jízdě poznat. Výhled shora na město je fakt špica!
Po menším gáblíku přímo pod věží jsme se přesunuli do Muzea DDR. Stálo to za to - starý trabant, echt panelákový byt s obývákem, kuchyní i koupelnou, spousta fotek a dalších zajímavostí. Nakonec jsme sedli na S-Bahn směr Berlínský olympijský stadion. I když se zrovna přihnal festovní liják, prošli jsme celou stavbu křížem krážem. Je prostě monumentální, úplně nám to vzalo luft z plic.
Po menším gáblíku přímo pod věží jsme se přesunuli do Muzea DDR. Stálo to za to - starý trabant, echt panelákový byt s obývákem, kuchyní i koupelnou, spousta fotek a dalších zajímavostí. Nakonec jsme sedli na S-Bahn směr Berlínský olympijský stadion. I když se zrovna přihnal festovní liják, prošli jsme celou stavbu křížem krážem. Je prostě monumentální, úplně nám to vzalo luft z plic.
 |
| Olympiastadion |
Liják se postupně změnil v bouřku. Cestou z U-Bahnu do hostelu jsme pěkně zmokli. Byli jsme úplně durch, i s fuseklema. Na druhou stranu, alespoň se trochu ochladilo.
V pátek jsme celý den špacírovali po městě. V tom hicu to byla síla. Nevzali jsme si brýle (ráno bylo zataženo), takže jsme se celý den ksichtili jak trotli.
Na oběd jsme šli do menší knajpy nedaleko Brandeburger Tor. Kluci si dali Currywurst, my holky jsme si pošmákly na Gulaschsuppe. Pěšmo jsme pak došli k Vítěznému sloupu. Zoncna svítila, děsnej hic. U-Bahnem jsme se přemístili ke Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche. Bohužel bylo torzo původního kostela zrovna pod lešením. Hergot. Mrkli jsme se tedy aspoň do Pamětní síně a moderního osmiúhelníkového kostela, který stojí hned vedle. Tmavomodrá atmosféra toho místa je dost zvláštní...
 |
| East Side Gallery |
Později odpoledne jsme nedaleko Checkpointu Charlie zašli do Starbucks na kafe. Vstupné do muzea berlínské zdi nám ale na náš vkus koštovalo trochu moc, a tak jsme radši jeli k East Side Gallery. Celou zeď jsme ale neobešli, už nás dost bolely haksny, jen jsme tu >cvakli posledních několik fotek a vyrazili zpátky do hostelu. Byli jsme úplně kaput, takže jsme usnuli brzo.
V sobotu už nás čekala jenom cesta domů. Z Berlína do Prahy opět fárem, odtud pak Pendolinem, takže jsme byli v Olomouci ajncvaj. A to už bylo vlastně všecko...
Ende, šlus.
Ende, šlus.
P.S. Berlín je vážně zajímavé město, ráda bych se tam ještě někdy podívala. Fascinovali mě všudypřítomní cyklisté, pěkně oblečení lidé (dokonce i bezdomovci byli šik), promyšlený systém městské hromadné dopravy, architektura historická i moderní,... Zkrátka wunderbar!
Šikovné vychytávky:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentáře!