To vám jdu takhle z práce a zastavuju se na skok u rodičůch. Ve dveřích potkávám tátu, který se zrovna chystá na zahradu. Ptá se jestli nechci jít s ním, a tak se přidávám a společně vyrážíme.
Na zahradě natrhám trochu rybízu, ještě není všechen zralý, zdvořile odmítám třešně - jen si jich pár natrhám na chuť. Rybízu je tak akorát, abych mohla provést pokus.
Mířím domů, odhazuju tašku a googluju recept na muffiny. Mouka, cukr, vejce, mléko, prášek do pečiva - všechno máme, jen toho másla je trochu míň, no co už. Beru ingredience, nádobí, chystám. Matlám těsto, tož nevypadá to nejhůř, vybírám nejpěknější kuličky rybízu, které následně přimíchávám do hmoty. Pár jich házím do důlků ve formě. Trouba se předehřívá.
Za syrova to docela šmakuje, olizuju si prstík namočený v těstu. Opatrně liju obsah mísy do jednotlivých důlků. Nevím, kolik tam toho dát, a tak to beru okometricky. Pomaličku, polehoučku.
Jakž takž to vyšlo.
Šup s tím do trouby.
Děj se vůle boží.
Po deseti minutách |
Po deseti minutách z děr cosyk vyskakuje. Některé muffiny vypadají jako sopky, mají červené vrcholky od rybízu.
Přebíhám mezi kuchyní a pracovním stolem, abych mohla popsat aktuální dění v troubě. Taky jsem si mohla přenést notebook přímo do kuchyně...
Těsto praská, dělají se trhliny a muffiny začínají konečně vypadat muffinovitě. Po cca dvaceti minutách pečení vypínám troubu.
Po dvaceti minutách |
Vytahuju muffinky ven. Jde to lehce, super. S lehkým napětím ochutnávám první, ještě teplý...
Mňam! Tý jo, ono to se to dá jíst. Dokonce je to dobré, chutné, úchvatňoucí! Hurá, povedlo se. Kočička to zvládla.
Coquo ergo sum! Fiat muffin!
Až doteď byl u nás přes pečení spíš pejsek. Ale možná, že odteď budeme dělat tuze dobré dezerty oba dva.
Zbytek večera si kočička libovala, jak se jí to dnešní pečení vydařilo... a ještě teda umyla nádobí...
Muffiny s rybízem ala LooneyCZ |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentáře!